|
|
Selected cephalopods from the Ordovician of the Prague Basin (Bohemia) and Baltica (Estonia and Sweden): taxonomy, paleobiogeography and paleoecology
Aubrechtová, Martina ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Klug, Christian (oponent) ; King, Andrew H. (oponent)
Předkládaná dizertační práce shrnuje pět článků publikovaných v recenzo- vaných, impaktovaných odborných časopisech. Články jsou taxonomickými re- vizemi dříve neznámých nebo málo známých kolekcí fosilních hlavonožců ze spodního paleozoika Čech, Estonska a Švédska. Práce shrnují a zpřesňují pa- leogeografické a stratigrafické rozšíření jednotlivých taxonů a srovnávají jej s rozšířením podobně starých hlavonožcových tafocenóz známých z jiných oblastí. Tafocenózy jsou následně analyzovány a paleoekologicky interpretovány. Dizertační práce se sestává ze tří hlavních částí. První část je zaměřena na morfologii hlavonožců a uvádí základní diagnostické znaky, které se při popisu hlavonožců používají. Shrnuje také dosavadní názory na systematiku hlavonožců a stručně představuje hlavní skupiny významné pro období ordoviku. Druhá část práce charakterizuje geologické podmínky a vývoj oblastí, ze kterých studovaní hlavonožci pocházejí. Třetí a poslední část pak shrnuje výsledky publikovaných studií. Ze středního ordoviku pražské pánve byli studováni rod Bactroceras a dále zástupci řádu Lituitida. Rod Bactroceras Holm, 1898 je stratigraficky nejstarším známým zástupcem...
|
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
|
|
Selected cephalopods from the Ordovician of the Prague Basin (Bohemia) and Baltica (Estonia and Sweden): taxonomy, paleobiogeography and paleoecology
Aubrechtová, Martina ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Klug, Christian (oponent) ; King, Andrew H. (oponent)
Předkládaná dizertační práce shrnuje pět článků publikovaných v recenzo- vaných, impaktovaných odborných časopisech. Články jsou taxonomickými re- vizemi dříve neznámých nebo málo známých kolekcí fosilních hlavonožců ze spodního paleozoika Čech, Estonska a Švédska. Práce shrnují a zpřesňují pa- leogeografické a stratigrafické rozšíření jednotlivých taxonů a srovnávají jej s rozšířením podobně starých hlavonožcových tafocenóz známých z jiných oblastí. Tafocenózy jsou následně analyzovány a paleoekologicky interpretovány. Dizertační práce se sestává ze tří hlavních částí. První část je zaměřena na morfologii hlavonožců a uvádí základní diagnostické znaky, které se při popisu hlavonožců používají. Shrnuje také dosavadní názory na systematiku hlavonožců a stručně představuje hlavní skupiny významné pro období ordoviku. Druhá část práce charakterizuje geologické podmínky a vývoj oblastí, ze kterých studovaní hlavonožci pocházejí. Třetí a poslední část pak shrnuje výsledky publikovaných studií. Ze středního ordoviku pražské pánve byli studováni rod Bactroceras a dále zástupci řádu Lituitida. Rod Bactroceras Holm, 1898 je stratigraficky nejstarším známým zástupcem...
|
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Turek, Vojtěch (oponent) ; Schlögl, Ján (oponent)
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
|
|
Geneze a paleogeografický význam proplástků hlavní hnědouhelné sloje mostecké pánve
Novotný, Tomáš ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Rojík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce představuje první soubornější geochemický a petrografický výzkum proplástků spodnomiocenní hlavní sloje mostecké pánve. Těžištěm diplomové práce je vyhodnocení proxy analýz (EDXRF), kterými autor studoval jak proplástky, tak popeloviny ve sloji. Touto metodou byl zkoumán paleogeografický původ klastického materiálu, který byl do pánve dopravován ze zvětrávajících neovulkanitů a z jz. části Českého masivu. Odlišný geochemický signál těchto dvou zdrojových oblastí sledovaný v klastickém materiálu proplástků hlavní uhelné sloje mostecké pánve umožnil stanovit přibližnou pozici rozhraní odpovídajícího změně provenience klastického materiálu přinášeného do rašeliniště. Ta se v lomu Bílina nachází ve spodní části střední lávky, zatímco v lomu Doly Nástup-Tušimice leží pod hlavní slojí. Toto zjištění potvrzuje, že ke změně provenience docházelo v rámci pánve postupně. Anomální geochemické a minerální složení vykazuje proplástek ve spodní části hlavní sloje v lomu DNT, ve kterém byl zaznamenán zvýšený obsah prvků Sr, Ba, P, Ca. Rentgenovou difrakční analýzou se zde podařilo identifikovat minerály florencit a woodheouseit, ze skupiny fosforečnanů. Takové mineralogické a geochemické složení ukazuje na možnou příměs alterovaného vulkanického popela. Mikropetrografický výzkum proplástků...
|
|
| |
|
|
Paleogeografická‚ paleoklimatologická a geochronologická rekonstrukce kontinentálního zalednění Česka
Česká geologická služba, Praha ; Růžička, Miloš ; Štěpančíková, Petra ; Franců, Eva ; Gába, Zdeněk ; Koubová, Magda ; Jankovská, Vlasta ; Lisá, Lenka ; Vídeňský, Aleš ; Braucher, Regis ; Hoare, Peter G. ; Hanáček, Martin ; Jarošová, Lenka ; Sikorová, Jana ; Tyráček, Jaroslav ; Janásková, Barbora ; Víšek, Josef ; Nývlt, Daniel
Ve zprávě jsou shrnuty výsledky projektu rozdělené podle jednotlivých dílčích projektů: Korelace ledovcových akumulací pomocí sedimentárně-petrologických metod, Paleogeografická rekonstrukce zalednění vybraných oblastí Česka a Geochronologické zařazení ledovcových akumulací a tvarů reliéfu Česka.
|
|
|
Paleogeografická‚ paleoklimatologická a geochronologická rekonstrukce kontinentálního zalednění Česka
Česká geologická služba, Praha ; Vídeňský, Aleš ; Hanáček, Martin ; Jarošová, Lenka ; Janásková, Barbora ; Braucher, Regis ; Sikorová, Jana ; Hoare, Peter G. ; Růžička, Miloš ; Tyráček, Jaroslav ; Víšek, Josef ; Nývlt, Daniel
Během prvního pololetí roku 2006 byla digitalizována do GIS paleogeografická rekonstrukce Šluknovska, která byla zpracovaná v roce 2005. Nadále pokračovaly práce na paleogeografické rekonstrukci kontinentálního zalednění a studiu lokalit na Frýdlantsku, Jesenicku, Osoblažsku, Opavsku a v okrajové části Ostravské pánve. Detailně je studována geomorfologie severního svahu Jizerských hor v souvislosti s vlivem čela kontinentálního ledovce na jeho geomorfologii společně se studiem relativního stáří tvarů reliéfu na základě měření tvrdoměrným kladivem. Průběžně probíhalo zpracování vzorků na těžké minerály, petrologii klastů a statistiky vůdčích nordických souvků, které již byly i částěčně publikovány. Byly zpracovávány další lokality včetně odběru vzorků, které jsou postupně zpracovávány.
|
host ::
RSS.